O farnosti
O farnosti
Do farnosti patří: Hoštka (Gastorf), Čakovice (Tsakowitz), Kochovice (Kochowitz), Malešov (Malsche), Velešice (Veleschitz)
Farní kostel: Sv. Otmara, opata v Hoštce
Filiální kostely a kaple:
Hoštka – kostel Nanebevzetí Panny Marie, Velešice – kaple sv. Antonína z Padovy, Malešov – kostel sv. Jiří, Čakovice – kaple sv. Jana a Pavla, mučedníků.
O farnosti:
 |
První písemné zprávy (1266) o Hoštce, pocházejí z doby, kdy Hoštka pařila rodu Sršů z Loun, kteří patřili ve 13. století k významným českým rodům. Ti drželi Hoštku, jako svůj majetek přibližně jedno století a to do roku 1361/65, kdy prodali Hoštku pražskému arcibiskupovi Janu Očkovi z Vlašimi. Z té doby je nám známo jméno kněze Jindřicha, který působil u kostela sv. Otmara od roku 1352. Zda se dožil zřízení plebánie v Hoštce roku 1384 nevíme. Během Husitských válek se dostalo město do držení strany zastánců podobojí. Z doby z té doby je nám znám jako farář kněz Jan, který se zřekl viklefských bludů a vrátil se ke katolictví. Od té doby bylo město opět katolické. Po skončení peripetií husitských válek bylo město roku 1454 prodáno Jindřichovi z Rožmberka a po jeho smrti přešlo jako zástava na Zdeňka Konopišťského ze Šternberka. Po dobití Roudnice Jiřím z Poděbrad a tedy porážkou Jednoty Zelenohorské, jíž byl Zdeněk ze Šternberka hlavou, byla Hoštka připojena k Roudnickému panství a stala se tak majetkem Ješka svojanovského z Boskovic. Roku 1496 odkoupil celé panství nejvyšší zemský sudí Půta Švihovský z Rýzmberka a následovala celá řada rodů, kteří během následujících let drželi Roudnické panství a tedy i Hoštku. Po Vilémovi z Rýzmberka synu Půty Švihovského spravuje panství od roku 1540 Karel Dubanský z Duban, v roce 1544 však spolu s částí roudnického panství získal Hoštku hrabě Jan Tarnowský, jeho znak se nachází dodnes na průčelí farního kostela sv. Otmara. |
Po několika dědicích Jana Tarnowského, kteří dopustili, že se Hoštka upadla krátce do utrakvismu, je 30. září roku 1575 Hoštka, spolu s roudnickým panstvím, prodána Vilému z Rožmberka. Hoštka se tak po onom velice krátkém období utrakvismu stává opět katolickou. Roku 1592 po smrti Viléma připadlo panství Polyxeně z Pernštejna, Vilémově čtvrté manželce, která se roku 1603 provdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz. Do majetku Lobkowiczů Hoštka patřila téměř 250 let, tedy do roku 1853, kdy kdy byla Hoštka zařazena mezi Města Českého království. Za vlády Lobkowiczů byla v Hoštce zřízena samostatná farnost, zhruba v 60. letech 17. století. Matriky jsou pak vedeny od roku 1666. Dnes patří farnost Hoštka do Litoměřické diecéze, vikariátu Litoměřice.
O farním kostele sv. Otmara v Hoštce
|
Doba založení kostela je nejistá, pravděpodobně zde stál románský kostelík již na konci 12. století. Gotická stavba, jejíž část je dodnes dochována pochází z konce 15. století. V době renesance byl kostel upravován hrabětem Tarnowským, jehož znak hvězda a půlměsíc jsou dodnes na průčelí kostela. Dnešní podoba pochází z částečné přestavby v letech 1703 – 1712. V kostele se nacházelo celkem 5 oltářů v presbytáři dva pseudogotické – sv. Otmara a Panny Marie Bolestné a na východní straně lodi vedle vítězného oblouku dva barokní sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie. V Kapli pod věží se pak nacházel Boží hrob. Veškeré zařízení kostela, až na několik částí bylo zničeno během oprav v 70-tých letech 20. století. Dnešní zařízení je novodobé nebo přivezené z okolních dnes neužívaných kostelů.
|
 |
O kostele Nanebevzetí Panny Marie v Hoštce
 |
Kostelík byl založen na místě starší kaple z 15. století, která patřila k městskému Špitálu. Kaple byla neudržovaná a chátrala. Proto byla roku 1612 zbořena a na jejím místě nechal Zdeněk Vojtěch z Lobkowicz vystavět nový kostelík. V roce 1756 došlo k barokní přestavbě, při níž získala kaple nynější podobu. Hlavní oltář je zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. V kostele se nacházejí ještě dva boční oltáře sv. Jana od Kříže a sv. Terezie z Avily.
|
