farní kostel sv. Šimona a Judy, Štětí

Kliknutím mapku aktivujete
O místu:

  •  
    Historie kostela

    Kostel, který ve Štětí původně stával neznáme. Víme jen, že 11.11. 1620, byl tak, jako celé město, zcela vypleněn protestantskými žoldáky (za třicetileté války ještě několikráte) a proto byl dlouhou dobu bez řádného duchovního. Jeho obnovu započal až r. 1626 p.hrabě Vilém Slavata. Obnovení kostela v tomto roce připomíná český nápis na zvonu Salvátor. Tento „slavatovský“ kostel, který nahradil kostel původní, byl menší než kostel současný. Jeho základy a části obvodového zdiva se nacházejí v podlaze pod lavicemi současného kostela, závěr kněžiště pak pod současným vítězným obloukem. Základy jsme objevili po povodni v srpnu r. 2002. Hrabětem Slavatou obnovený kostel byl zcela jistě rabován spolu s městečkem i v následujících nepokojných letech: Sasy r.1631 a mnohem hůře Švédy v 1640-48, Francouzy 1742 a 43, Prusy za „sedmileté války“ (přepadení Čech a bitva u Lovosic 1.10. 1756 – mír 15.2. 1763) a znovu Prusy od 13.8. do 14.9.1778 za „pruské války“.

    Současný farní kostel Sv. Šimona a Judy je jednolodní, postavený v jednoduchém stylu, s nízkou věží a sanctuskou. Základní kámen byl položen 22.7.1784 za přítomnosti patronky paní Marie Ludmily kněžny Lobkowiczové. Dostaven byl v roce 1785. Původní „slavatovský“ kostel se v noci 28./29. března 1784 zřítil následkem nárazu ledových ker z velké jarní povodně. S kostelem se zřítila i fara a dalších 72 domů. Střecha nového kostela pak byla v r.1788 postižena celoměstským požárem.

    steti1

    Kostel je vybaven mramorovým hlavním oltářem, jenž byl zakoupen z kostela Sv. Václava v Praze /stával na Malostranském nám., ve frontě domů nalevo od sv.Mikuláše/, jenž byl císařem Josefem II. zrušen (sochy z tohoto kostela dnes umístěny u sv.Václava ve St.Boleslavi). Tento oltář pochází z dílny pražského kameníka a mramoráře Lauermanna (od stejného oltář Pražského Jezulátka u P.M.Vítězné v Praze). V kostele jsou oltáře celkem tři, hlavní je zasvěcen sv. Šimonu a Judovi Tadeáši apoštolům Páně, boční evangelní Panně Marii a epištolní sv.Janu Křtiteli. Oba obrazy bočních oltářů, dále dva velké obrazy po stranách lodi (Dvanáctiletý Ježíš v chrámě a Kristova řeč proti Jerusalemu) a dva obrazy pod kruchtou (sv.Alžběta Duryňská a sv.Vincenc z Pauly) maloval malíř a výborný kopista Josef Augustin Bubák z Bělé pod Bezdězem. Ilusivní fresky za všemi oltáři a tři nástropní fresky (klenba presbyteria, strop lodi a strop nad kůrem) vymaloval známý malíř Josef Kramolín, jesuitský bratr.

    Na fresce v kostelní lodí je od Vítězného oblouku vymalován štětský kostel s farou a městečkem, kterak „při povodni 29.2.1784 po vodě plují“. V mlze za nimi zvedá se hora Říp s rotundou. Nad tím vším se o pomoc přimlouvají (sv.Jan Nepomucký, sv.Kryštof, sv.Šimon a Juda, sv.Expeditus) ochránci a patroni města spolu s Matkou Boží u Trůnu Nejsvětější Trojice.

    steti5

    Překrásně vyřezávané lavice byly zakoupeny z kostela Sv.Františka z Ass. z pražského Anežského kláštera.

    Z interieru „slavatovského“ kostela se nám zachoval dřevěný crucifix s kvalitně vyřezávaným Kristem s umně vypracovanou draperií roušky a obraz Sedmibolestné Panny Marie od neznámého malíře. V kostele je také uchovávána poutní milostná Madona s Děťátkem z r.1710 a od stejného řezbáře protějšková soška /pandan/ Vzkříšeného Krista. Madona se i s nosítky vždy půjčovala do farnosti Křešice ke slavnostním průvodům, samozřejmě tam putovali i zdejší věřící. Snad o něco málo starší je malé, zde zachované, ze dřeva vyřezané a vyzlacené sousoší sedících apoštolů Šimona a Judy, prý z pův. hlavního oltáře.

    Slavatovské varhany se nedochovaly a ani o nich, či o nějakých starších nemáme žádný záznam. Do „nového“ kostela po povodni stavěl jednomanuálové varhany, ve Štětí usedlý mistr Ambrož Tauchmann z Vrchlabí, v kostele však sloužily necelých deset let. Zbyla po nich jen větší skříň positivu v kůrovém zábradlí –dnes němý. Snad se jednalo pouze o dočasný malý nástroj. Současné varhany byly pořízeny r.1794, mají 2 manuály s 15 registry a pedál se 2. Později byly přestavěny z mechanických na pneumatické – s novým hracím stolem. Jejich velká generální oprava se provedla r.1990 firmou bří.Stehlíků z Hodonína. Tehdy byl ve II.manuále nahrazen rejstřík Salicional 8´ Flétnou 2´ tak, že salicionálové píšťaly byly přesazeny o oktávu níž a nově naintonovány a naladěny. Horní, poslední oktáva píšťal byla zakoupena nová. Takto zbylé píšťaly z pův. spodní oktávy jsou složeny u varhan. Stejná firma provedla generálku varhan i v dubnu 2004, kdy bylo třeba opravit po povodni vlhkostí zbobtnalé části. Bylo provedeno truhlářské vyztužení pravé varhanní věže, jež se skláněla stářím a tíhou píšťal a také postříbření všech píšťal prospektu. Zvukově byl II.manuál lehce ztlumen, zvláště rejsřík Aeolina 8´.

    Zvony měl kostel původně 4. V hl.věži visely dva velké zvony: největší Jesus Christus Salvátor z r.1626 o váze 1020 Kg s velkým českým nápisem hlásajícím, že byl pořízen k založení chrámu do města Štětí hrabětem Slavatou a menší sv.Šimon a Juda již z r.1530 o váze 520 Kg také s menším českým několikařádkovým nápisem „Svatí patronové orodujte za nás!“. V sanctusce také visely zvony dva: mariánský Ave (tedy Maria) z doby před r.1888 o váze 128 Kg a novější umíráček sv.Josef z r.192.. o váze 89 Kg s nápisem o věnování od českých osadníků štětské farnosti.

    steti7

    Tři zvony byly koncem března 1942, za II.světové války, nacisty rekvírovány. Zůstal pouze nejmenší sv. Josef v sanctusce. Po válce se zvon Salvátor vrátil zpět (vykoupen) a 31. srpna 1947 byl slavnostně zavěšen na své místo firmou Perner, která již v předválečném r.1938 provedla jeho elektrifikaci. Od té doby má Štětí zvony pouze 2.

    V r.2002 byl do velké věže přesunut ze sanctusky, pro špatnou statiku věžičky i malý zvonek sv.Josef a oba zvony byly zcela nově osazeny lineárními motory a elektronikou s pamětí. Práce provedla firma pana Bachana – Impuls z Ostravy. Nové elektrorozvody pak firma p.ing.Šantina – v rámci celkové renovace elektrorozvodů v kostele.

    Opravy kostela se děly pravidelně, dle dané potřeby. Poslední velké opravy se však konaly po mnoha letech až za P.Ferdinanda Plhala, kdy se po r.1975 opravila střecha, nátěry věží, z části se provedla nová elektrifikace, výmalba interieru a nová fasáda. O zednické, štukatérské a malířské práce se velmi zasloužil zdejší farník pan Jindřich Křovák.

    V současnosti je kostel po nové generální opravě. Má opravený krov, kde se dožilé trámy měnily postupně po tři roky. Práce na krovu a krytině prováděl se svou stavební firmou p.Hlaváček z Litoměřic. Na podzim 2001 měl kostel již novou krytinu střechy. Na sv.Cyrila a Metoda r.2002 zde byla sloužena poslední mše svatá a kostel byl uzavřen, aby mohly být provedeny také již nutné opravy interieru a dokončení právě rozpracované fasády. Fasádu provedl se svou firmou Zdeněk Kubánek ze Štětí do konce července. Věřící museli dojíždět na nedělní bohoslužby do sousední Chcebuze. Kostel do 10.srpna 2002 získal nově opravený a vymalovaný interier – ten opravil se svou firmou Pavel Jandečka z Kotouně, nové nátěry oken a dveří – provedl pan Karel Smáha, dělník od pana Jandečky a v interieru novou elektrifikaci, tu provedl se svou firmou Ing.Miroslav Šantin ze Štětí. Dnes je však kostel velmi těžce poškozen povodní…

    Nově opravený kostel se měl otevírat v sobotu 17.srpna 2002. Tři dny před otevřením, kdy byl již zcela nachystán, se přivalila povodeň a 15. srpna 2002 byl kostel zatopen do výše 1.60 m. Ještě den před tím jsme se snažili rychle zazdít všechny dveře do výše nejnižších sakristijních oken, ale proud vody vyvalil horní schod u hlavního vchodu, podemlel pískové lože kamenného prahu a tudy se dostala voda dovnitř. Vahou vody se propadla podlaha pod kůrem až do hloubky 4 metrů. Tudy voda také odtekla. Kostel totiž stojí na štěrkopískové naplavenině, tak jako většina domů ve městě. 

    steti4

    Byly zničeny nejenom dlažby, honosné lavice, ale i výmalba spodní části zdí, oltářní fresky a oltářní architektura, všechny původní vyřezávané dveře, nový elektrorozvaděč a silnou vlhkostí také varhany. O něco níže postavená fara byla zatopena až ke stropům v přízemí. Voda zde vytrhala dřevěné podlahy, rozmáčela schodiště a jeden strop. V zimě pak roztrhala jednu vnitřní příčku, která se zřítila. Celková škoda na kostele a faře činí 8.milionů korun, avšak obnovovací práce byly dražší. Protože vlastní finanční prostředky nemáme a přestože v okolí všichni farníci a dárci přispěli, prostředků se na obnovu kostela a fary nedostávalo. Proto bylo litoměřickým biskupem povoleno sbírat dary nejenom v Čechách, ale i na Moravě a také v Německu. S Boží pomocí a s pomocí mnoha dobrých lidí, se vše podařilo obnovit. Veškeré práce na kostele vedl Miroslav Šantin (stejně tak i v okolních farnostech). Farníci se museli nedělních bohoslužeb účastnit v sousední Chcebuzi. Práce po povodni prováděla stavební firma p.Jandečky, elektro-práce firma p.Ing.Šantina a restaurátorské práce Mgr.Filip Novotný z Prahy.

 

Nejbližší události v místě (rozmezí od 25.6. do 5.7.2024)

Den Čas Druh intence
pátek
28.6.
17:00 Mše svatá Za + Cyrila Roda
neděle
30.6.
10:30 Mše svatá

A. I. C. (J)

Místo uskutečnění

50.4526822N, 14.3729796E

Sdílejte info